Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

Blog • Blog

CeBB-Blog

Mitarbeiter des CeBB schreiben regelmäßig im CeBB-Blog über Dinge, die sich am Rande der täglichen Arbeit abspielen. Auch Themen der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit werden im Blog aufgegriffen. Die Blog-Einträge sind mit dem Namen des Autors versehen.

CeBB-Blog

Spolupracovníci CeBB budou psát pravidelně do blogu o věcech, které se odehrávají během každodenních pracovních událostí. Na blogu naleznete také témata přeshraniční spolupráce. Příspěvky do blogu budou vždy označeny jménem autora.

Einträge • Příspěvky

Ich, Europäerin

Ich bin in der Mitte Europas geboren. Bedeutet das aber, dass ich automatisch eine Europäerin bin? Das ist eine Frage, die ich mir häufiger stelle, seitdem uns einige Mitglieder des Deutsch-tschechischen Jugendforums zum ersten Mal ihr Projekt vorgestellt haben. Im Herbst 2012 entschieden sie sich eine Reihe von Interviews mit den verschiedensten Menschen aus Deutschland und Tschechien über das Thema Europa durchzuführen und ihre Erkenntnisse daraus der breiten Öffentlichkeit in Form einer Wanderausstellung zu vermitteln. Diese war bisher in Berlin, Prag, im bayerischen Oberhaching und im nordböhmischen Ústí nad Labem / Aussig zu sehen. Neuester Präsentationsort der Ausstellung "Ich, Europäer" ist das Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) in Schönsee. Zur Ausstellungseröffnung am Donnerstag, 25. September sind alle Interessierten eingeladen, um darüber nachzudenken, wie es eigentlich um ihre europäische Identität steht.

Und was ist bei meinen eigenen Überlegungen zum Thema Europa und zur europäischen Identität, zu denen mich diese Ausstellung inspiriert hat, herausgekommen? Die vergangenen zwei Jahre habe ich an verschiedenen Orten verbracht. Während dieses Umherziehens wurde ich mir bewusst, dass ich mich in Mähren, wo ich geboren wurde, genauso zu Hause fühle wie in Prag, dem Zentrum Böhmens, wo ich seit 2011 lebe und studiere. Ich schwanke immer, ob ich eine Mährin oder Böhmin bin? Oder vielleicht einfach eine Tschechin? Aber ich und Europäerin?   

Ich komme gern zurück nach Bayern, wo ich freundlich aufgenommen wurde, als ich zum ersten Mal eine längere Zeit im Ausland verbrachte. Während meines Praktikums im Centrum Bavaria Bohemia (CeBB) lernte ich das Grenzgebiet kennen und mir wurde bewusst,  wie sich das Leben an der Grenze zwischen Deutschland und Tschechien im Laufe der Zeit verändert hat. Es gab Momente, in denen ich das Gefühl hatte, dass es Deutsche und Tschechen nicht näher zueinander haben können. Es schien mir unwirklich, dass es irgendwann anders sein könnte. Bis zu dem Moment, in dem ich mich entschieden hatte, zu reisen. Die Bahnhofstraße ist die letzte Erinnerung an das Eisenbahnnetz, das die beiden Nachbarländer damals verbunden hat. Falls jemand aus Schönsee sich doch mal in die Welt aufmachen will, muss er mit dem Auto fahren oder Sportgeist und Liebe fürs Radfahren besitzen.

Aus meiner Sicht gibt es aber nur wenige Orte in Europa, in denen man an ähnliche Grenzen stößt. In der letzten Woche war ich zum Beispiel zu Besuch bei den Lausitzer Sorben in Bautzen / Budyšin. Auf dem Weg dorthin fuhr ich mit dem Zug durch das deutsch-polnisch-tschechische Grenzgebiet. Während ich mir den Kopf zerbrach, in welcher Sprache ich mit einer Zugbegleiterin kommunizieren sollte, zögerte eine tschechische Mitreisende nicht eine Minute und gab einem Deutschen Ratschläge, wie er sein Fahrrad im Zug befördern solle. Dieser bot ihr im Gegenzug seine Hilfe mit dem Kinderwagen an. Ich staunte, denn jeder sprach nur seine Muttersprache und trotzdem verstanden sie einander perfekt. Dass ich an einem Nachmittag durch drei Länder gereist bin, wurde mir erst am Abend im Gespräch mit meinem Gastgeber bewusst.

Ja, ich habe Glück, dass ich zu einer Generation gehöre, die die Grenze fast nicht wahrnimmt. Ich verbinde damit zwar Passkontrollen am Zoll, aber ich kenne nicht die Angst davor, ob man mir erlaubt, die Grenze zu überschreiten, wie ich aus den Erzählungen meiner Eltern und Großeltern weiß. Wenn es nötig ist, zeige ich meinen Reisepass ohne Aufregung – ich gehöre doch zu Europa. Aber meistens schaut sich dieses kleine Büchlein die Welt gar nicht mit mir an – seine Rolle hat in meinem Leben schon lange mein Personalausweis übernommen.

Ich denke, dass meine Begeisterung für die Überschreitung von Grenzen, aber auch gerade die Tatsache sich dieser Barrieren zwischen den Ländern nicht mehr bewusst zu sein, viel über meine europäische Identität aussagt. Seit meiner Gymnasialzeit nehme ich an internationalen Jugendtreffen teil und so habe ich überall auf dem Kontinent Freunde. Ich mag Geschichte und reise gern durch Europa, es macht mir Spaß zu entdecken, was wir Europäer gemeinsam haben, und die Unterschiede zwischen den Nationen kennenzulernen. Mein Wunsch ist es, diese Vorliebe mit möglichst vielen jüngeren sowie älteren Menschen in Europa zu teilen, weil wir so eine bessere gegenseitige Verständigung erreichen können und es uns als Gemeinschaft stärkt.

Šárka Navrátilová


Šárka Navrátilová ist die tschechische Sprecherin des Deutsch-tschechischen Jugendforums, das langfristig durch den Deutsch-Tschechischen Zukunftsfonds, das Koordinierungszentrum Deutsch-Tschechischer Jugendaustausch Tandem, das tschechische Schulministerium und den Kinder- und Jugendplan gefördert wird.

Já, Evropanka?

Narodila jsem se uprostřed Evropy, znamená to ale, že jsem automaticky Evropanka? To je otázka, kterou si kladu od chvíle, kdy nám kolegové z Česko-německého fóra mládeže představili svůj projekt. Na podzim 2012 se rozhodli podniknout sérii rozhovorů o evropanství s různými lidmi z Česka a Německa a zprostředkovat své závěry široké veřejnosti ve formě putovní výstavy. Výsledek byl zatím k vidění v Berlíně, Praze, bavorském Oberhachingu nebo Ústí nad Labem. A nejnověji se výstava Já, Evropan? představí také v Centru Bavaria Bohemia. Přijměte naše pozvání do Schönsee, kde se ve čtvrtek 25. září uskuteční vernisáž výstavy, a přijďte se zamyslet nad tím, jak je to s tím vaším evropanstvím.

A k čemu jsem došla já při svém vlastním zamyšlení nad evropanstvím, ke kterému mě inspirovala tato výstava? Poslední dva roky mého života mě přivedly na různá místa. Během svého putování jsem si uvědomila, že se cítím být doma na Moravě, kde jsem se narodila, stejně jako v Praze – v centru Čech, kde od roku 2011 žiji a studuji. Stále tak váhám, jestli jsem Moravanka nebo Češka, ale já a Evropanka?

Ráda se ale vracím také do Bavorska, kde se mi dostalo domáckého přijetí, když jsem poprvé na delší dobu vyjela do zahraničí. Během své praxe v Centru Bavaria Bohemia jsem poznala pohraničí i to, jak se život na hranicích mezi Českou republikou a Německem proměňoval v průběhu času. Byly chvíle, kdy jsem měla pocit, že k sobě Češi a Němci nemohou mít blíže. Zdálo se mi neskutečné, že by to někdy mohlo být i jinak. Do chvíle, než jsem se rozhodla vyrazit na cesty. Je to už pár desítek let, co přes městečko Schönsee projel poslední vlak. Bahnhofstraße je tak posledním připomínkou železniční sítě, která propojovala obě sousední země. Pokud se chcete odtud přece jen podívat do světa, musíte mít auto nebo sportovního ducha a lásku pro šlapání na kole.

Z mého pohledu existuje jen málo míst v Evropě, kde člověk naráží na podobné hranice. Třeba minulý týden jsem byla na návštěvě u lužických Srbů v Budyšíně a po cestě jsem projížděla vlakem české, polské i německé pohraničí. Zatímco já jsem si lámala hlavu, v jakém jazyce komunikovat s průvodčí, má česká spolucestující neváhala poradit německému sousedovi s přepravou kola a on jí pak zase nabídl pomoc s kočárkem. Žasla jsem, oba totiž mluvili jen svým jazykem a přitom si dokonale rozuměli. Že jsem za jediné odpoledne zvládla procestovat území tří zemí, jsem si uvědomila až při večerním povídání se svým hostitelem.

Ano, mám štěstí, že patřím ke generaci, která si hranice už téměř neuvědomuje. Spojuji si s nimi pasové kontroly na celnicích, ale neznám strach o to, zda budu mít dovoleno překročit hranici, které znám z vyprávění rodičů a prarodičů. Svůj pas ukazuji v případě nutnosti s klidem, patřím přece do Evropy. Většinou se ale tato malá knížečka se mnou na cesty moc nepodívá – její roli v mém životě už dávno převzal občanský průkaz.

Myslím, že o mé evropské identitě vypovídá ale nejen moje nadšení pro překračování hranic, ale právě to neuvědomování si překážek mezi zeměmi. Od gymnázia se účastním mezinárodních setkání a díky tomu mám přátele napříč kontinentem. Mám ráda historii a ráda cestuji po Evropě, baví mě objevovat to, co máme my Evropané společné a poznávat různé rozdíly mezi národy. Mým přáním je sdílet tuto zálibu v evropanství s co nejvíce mladými i staršími, protože díky tomu se nám podaří dosáhnout vzájemného pochopení mezi našimi zeměmi a posílí nás to jako společenství.

Šárka Navrátilová


Šárka Navrátilová je česká mluvčí Česko-německého fóra mládeže, které dlouhodobě podporuje Česko-německý fond budoucnosti, Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a německé ministerstvo školství v rámci programu na podporu dětí a mládeže.

 |
Rendert Time: 0,067 Sek. | Speicherverbrauch: 1,87 MB / 2,01 MB