Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

Blog • Blog

Čojč-Blog

Co was jist los im Čojč Land? Im Čojč-Blog berichten Reporter aus dem ganzen Čojč Land über ihr Leben an der Grenze - zwischen Theaterprojekten und Alltag.

Das Čojč Land Netzwerk ist eine Initiative, die theaterpädagogische Projektformate im bayerisch-böhmischen Nachbarraum durchführt. Das Netzwerk wurde 2002 auf Initiative von Das Ei - Theaterpädagogisches Institut Bayern und dem tschechischen Partnerverein A BASTA! gegründet und wird ständig weiter entwickelt. Das Netzwerk versteht sich als Impulsgeber für eine Grenzraumkultur, die von Jugendlichen auf Theaterprojekten, Koordinierungstreffen und der Internetplattform www.cojc.eu gelebt wird.

Wollte man Čojč Land verorten, könnte man sagen es liege im Grenzgebiet von Bayern und Böhmen: Von Hof/Cheb im Norden über Weiden/Domažlice und Regensburg/Plzeň in der Mitte bis zum Böhmerwald/Šumava im Süden. Äußerste Grenzposten sind die "organisatorischen Außenstellen" in Nürnberg und Prag. Vor allem aber besteht Čojč Land zwischen den Akteuren, die es mit Leben füllen.

Čojč-Blog

Co was jist los im Čojč Land? V Čojč blogu referují reportéři z celého Čojč Landu o svém životě na hranici - mezi divadelními projekty a všedním dnem.

Síť Čojč Land je iniciativa, která realizuje divadelně pedagogické formáty projektů v bavorsko-českém sousedním prostoru. Síť byla založena v roce 2002 z iniciativy divadelně-pedagogického institutu Bavorska - Das Ei a českého partnerského spolku A BASTA! a stále se dále rozvíjí. Síť se rozumí jako nástroj, který dává impulzy pro kulturu pohraničí, do které je zapojena mládež ve formě divadelních projektů, koordinačních setkání a na internetové platformě www.cojc.eu.

Kdybychom chtěli zemi Čojč Land lokalizovat, mohli bychom říct, že se nachází v pohraniční oblasti Bavorska a Čech od Hofu/Chebu na severu přes Weiden/Domažlice a Řezno/Plzeň uprostřed až po Böhmerwald/Šumavu na jihu. Nejzazšími hraničními hlídkami jsou "organizační pobočky" v Norimberku a Praze. Především ale Čojč Land existuje mezi jeho aktéry, kteří jej naplňují životem.

Einträge • Příspěvky

Eine Bemerkung zu den Zügen

Vor kurzem wollte ich eine Freundin von mir in Pirna (nicht weit von Dresden) besuchen. Ich fuhr mit einem EC-Zug aus Prag, einem ganz gemütlichen Zug.

Bald erklang eine Meldung, in fließendem Tschechisch, danach in gebrochenem Englisch und Deutsch. Ich habe ein bisschen gegrinst. Es würde mich interessieren, ob es die Ausländer verstanden haben, oder ob sie überhaupt gemerkt haben, dass es sich um ihre eigene Muttersprache handelt. Warum lässt man in den Zügen Meldungen nicht von einem Muttersprachler sprechen?

Zwischen Děčín und Bad Schandau musste ich noch mehr lachen. Ich fuhr mit einem Grenzgebiet-Zug – einem Zug, der fast alle 200 Meter hielt, um alle Bauern einzusammeln. Er gehört bereits zur Deutschen Bahn, aber der Schaffner war ein Tscheche. Im Vergleich zum EC hatten sie die Meldungen perfekt aufgenommen – aber von einem Deutschen. Also Dinge wie „příští stanice“ [przistji stanitze] oder „pro výstup stisněte tlačítko“[pro viictup stjisknjete tlaczitko] klangen vollkomen komisch. Ich dachte mir, warum verabreden sich die deutschen und tschechischen Bahngesellschaften nicht? Diese Grenzgebiet- und International-Züge könnte man so schön auf Deutsch und auf Tschechisch melden. Oder: Schön Čojč! Es würde alles doch einfacher machen, oder?

Ich schreibe sie wahrscheinlich an, dass dahin jemand von Čojč hinfährt, um für sie „příští stanice“ und „meine Damen und Herren“ aufzunehmen. Dann wird es genügen nur eine Meldung abzuspielen und weder die tschechischen noch die deutschen Reisenden werden damit benachteiligt, dass sie das Verdrehen ihrer Sprache hören müssen. Wenn sie also zufällig einmal von Děčín nach Bad Schandau fahren sollten, werden wir versuchen Ihnen diesen Service anzubieten ;)

Katka Morozová

Poznámka k vlakům

Nedávno jsem se vydala na návštěvu za kamarádkou do Pirny (kousek od Drážďan). Jela jsem EC vlakem z Prahy, docela pohodový spoje tyhle Écéčka.

Po chvíli se ozvalo hlášení v plynné češtině, potom v trochu lámané angličtině a němčině. Trochu jsem se uchechtla. Zajímalo by mě, jestli tomu cizinci rozuměli, nebo jestli alespoň postřehli, že se jedná o jejich vlastní jazyk. Proč si to ve vlacích třeba nenechají namluvit od nějakého Němce?

Z Děčína do Bad Schandau jsem se musela smát ale ještě víc – jela jsem pohraničním spojem – vlakem, který zastavoval skoro každých 200 metrů, aby sesbíral všechny vesničany. Patřil už pod Deutsche Bahn, ale průvodčí byl český. Hlášení měli na rozdíl od EC skvěle namluvené – ale Němcem! Takže věci jako „příští stanice“ a „pro výstup stiskněte tlačítko“ zněly naprosto směšně.
Říkala jsem si, proč se české a německé dráhy nějak nedomluví. Tyhle pohraniční a mezinárodní spoje by mohly klidně hlásit krásně česky i krásně německy. A nebo! Krásně Čojčsky. To by všechno přece zjednodušilo, ne?

Asi jim napíšu, že jim někdo z Čojče dojede namluvit „příští stanici“ a „meine Damen und Herren“. Pak bude stačit pouštět jen jedno hlášení a čeští ani němečtí cestující nebudou nijak znevýhodněni tím, že by museli poslouchat komolení svého jazyka. Koneckonců, kdybyste někdo jel náhodou třeba z Děčína do Bad Schandau, zkuste jim to nabídnout. ;)

Katka Morozová

 |
Rendert Time: 0,079 Sek. | Speicherverbrauch: 1,86 MB / 2,00 MB