Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

Tourist-Info • Informační kancelář

  • Kunžak 
  •  
  •  
  •  
  •  
  • Südböhmen / Jihočeský kraj
  • Landkreis / Kraj: Jindřichův Hradec

Beschreibung • Popis

  • Info
  • Fläche / rozloha: 49,53 km²
  • Einwohnerzahl / počet obyvatel: 1.507 (01.01.2012)

Kunžak

Der Name selbst tauchte erstmalig im Jahr 1288 in der Form Cunsek auf, eine alte Form für "Königsecke". Der Name bezeichnete also eine Art Königswinkel. König Ottokar Přemysl wollte sich offensichtlich mit der Gründung dieses "Königswinkels" Kunžak einen Rückzugsort für das Herrscherhaus der Witigonen schaffen. Neben dem neu gegründeten Kunžak existierte bereits vorher sein heute ältester Vorort Velké Podolí. Der Name Kunžak nahm im Laufe seiner Geschichte eine ganze Reihe unterschiedlicher Formen an: Chunigseck, Kunzeck, Kumžak. Seit 1923 heißt es nun Kunžak.  

Kunžak

Jméno samo se objevilo poprvé roku 1288 v podobě Cunsek, což je starý tvar Königsecke. První část názvu Kuniges ( = Königs) znamená král, královský a druhá část ecke - kout, hrot. Takže jméno Königseck znamenalo královský klín(výběžek, cíp). Král Přemysl Otakar se pokusil patrně založením Kunžaku vytvořit tímto "královským klínem" jakýsi klín do panství Vítkovců. Vedle nově založeného Kunžaku už dříve existovalo jeho nejstarší předměstí - Velké Podolí. Jméno Kunžak mělo během vývoje celou řadu podob: Chunigseck, Kunzeck, Kumžak. Až od roku 1923 se nazývá Kunžak.

Geschichte • Historie

Kunžak

Kunžak entstand an einer Kreuzung von Handelsrouten. Sein ältester Teil ist Velké Podolí, neben dem erst im 13. Jh. eine neue Siedlung gegründet worden ist. Obwohl von deutschen Siedlern gegründet, war sie im weiteren Verlauf rein tschechisch geprägt. Als älteste erhaltene schriftliche Erwähnung Kunžaks gilt ein lateinisches Schriftdokument vom 20. Mai 1288. Zu dieser Zeit gehörte Kunžak zur Königsstadt Telč.

Johann von Luxemburg verlieh 1339 Ulrich von Neuhaus (Hradec) die Herrschaft Telč einschließlich Kunžak. König Vladislav II. erteilte Kunžak das Recht zur Abhaltung eines Jahrmarktes und erhob es zur Stadt. Noch bis 1948 fanden hier Viehmärkte statt. Die Stadt besaß außerdem das Braurecht. Bier wurde hier noch bis anfang des 20. Jhs gebraut. Darüber hinaus besaß Kunžak die Blutgerichtsbarkeit mit eigenen Gerichten und einem Gefängnis. Das Blutgericht existierte in Kunžak bis zur Zeit Josefs II. 1556 wurde die Stadt von einem großen Brand heimgesucht. Das 16. Jahrhundert stellte unter Zacharias von Neuhaus (Hradec) eine Blütezeit dar. Handwerk und Handel florierten. Die Teiche Komorník und Zvůle wurden angelegt.

Der dreißigjährige Krieg brachte Verwüstung, die Heere plünderten die Dörfer, die Pest brach aus, Brände breiteten sich aus. Kunžak wurde beinahe vollständig verwüstet. In den 1670er Jahren kam es zur Wiederbelebung der Stadt. Handel und Weberhandwerk lebten wieder auf, die Straßen wurden wieder instand gesetzt. Das dunkle 17. Jh. endete für Kunžak mit einem Herrscherwechsel. Die Familie Liechtenstein-Kastelkorn wurden die neuen Herren. Im 18. Jahrhundert blühte der Handel wieder auf, die Zahl der Handwerkszünfte wuchs. Maria Theresa und Josef II. bestätigten die Stadtprivilegien. 1808 brach ein großer Brand aus, dem 105 Häuser zum Opfer fielen, auch die Kirche wurde beschädigt. 1836 gründete sich ein Laienspieltheater in tschechischer Sprache. Gegen Ende des 19. Jahrhunderts begannen sich Vereine zu entwickeln.

Kunžak

Kunžak vznikl na křižovatce obchodních cest. Jeho nejstarší částí je Velké Podolí, vedle něho teprve ve 13. století byla založena nová osada. Byla založena německými kolonizátory, ale v budoucnu má toto místo ryze český charakter. Za nejstarší dochovanou písemnou zprávu o existenci Kunžaku se pokládá latinsky psaná listina z 20. května 1288. V této době náležel Kunžak ke královskému městu Telč.

Za vlády Jana Lucemburského získal roku 1339 Oldřich z Hradce telčské panství včetně Kunžaku. Král Vladislav II. udělil městu právo výročního trhu a povýšil jej na město. Dobytčí trhy se zde konaly až do roku 1948. Kunžak měl také právo várečné. Pivo se zde vařilo ještě na počátku 20. století. Kunžak měl i právo hrdelní, měl svůj soud i šatlavu. Hrdelní soud byl v Kunžaku až do doby císaře Josefa II. Roku 1556 postihl Kunžak velký požár. 16. století v době Zachariáše z Hradce bylo pro Kunžak zlatým věkem. Rozvíjela se řemesla, obchod. Byly založeny rybníky Komorník a Zvůle.

30ti letá válka přinesla zkázu, vojska plenila obce, vypukl mor, šířily se požáry. Kunžak málem zanikl. Oživení nastalo v 70. letech 17. století. Byl oživen obchod, tkalcovství, opraveny cesty. Chmurné 17. století skončilo pro Kunžak změnou vrchnosti. Novými pány se stal rod Podstatských z Lichtnštejna. V 18. století se začal obnovovat obchod, vzrostl počet řemeslnických cechů. Marie Terezie a Josef II. potvrdili kunžacká privilegia. Roku 1808 vypukl velký požár. Shořelo při něm 105 domů a poškozen byl i kostel. V roce 1836 se zde poprvé hrálo ochotnické divadlo a hrálo se česky. Koncem 19. století se začala rozvíjet spolková činnost.

Adresse des Rathauses • Adresa radnice

  • Kunžak 
  •  
  • náměstí Komenského 74 
  • 378 62  
  •  
  • Südböhmen / Jihočeský kraj
Rendert Time: 0,001 Sek. | Speicherverbrauch: 2,41 MB / 2,75 MB