Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

Tourist-Info • Informační kancelář

  • Mirovice 
  •  
  •  
  •  
  •  
  • Südböhmen / Jihočeský kraj
  • Landkreis / Kraj: Písek

Beschreibung • Popis

  • Info
  • Fläche / rozloha: 22,06 km²
  • Einwohnerzahl / počet obyvatel: 1.565 (01.01.2012)
  • Partnergemeinde / Partnerská obec:
    Bätterkinden

Mirovice

Mirovice ist ein überwiegend landwirtschaftlich geprägtes Städtchen im Tal des Flüsschens Skalice in der Region Südböhmen im Bezirk Písek. Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1323. In dem historischen Städtchen und seiner Umgebung befinden sich eine Reihe kleinerer historischer Sehenswürdigkeiten und Naturdenkmäler. Der historische Stadtkern ist seit 2003 als "städtische Denkmalzone" (městská památková zóna) geschützt.

Mirovice

Mirovice jsou převážně zemědělské městečko ležící v údolí říčky Skalice v Jihočeském kraji v okrese Písek. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Historicky městečko spadalo do kraje Prácheňského. V městečku a jeho blízkém okolí se nachází řada drobných historických památek a přírodních pozoruhodností. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Kultur Adressen • Kulturní adresy

Datensatz 1 bis 1 von 1

Geschichte • Historie

Mirovice

Entstehung und Gründung von Mirovice lassen sich zeitlich nicht genau bestimmen, wie bei der Mehrzahl der tschechischen Städte und Siedlungen. Archäologische Untersuchungen konnten jedoch eine Besiedlung des umliegenden Gebietes von der Zeit der ersten Slawen in der Region bis zum Ende des 12. Jahrhunderts sicher nachweisen. Die günstige Lage an einer wichtigen Handelsroute, an einer flachen Furt des kleinen Flusses, und der starke Schutz durch das nahegelegene Fürstenschloss, trugen zur Entstehung einer Siedlung bei, die später Mirovičky genannt wurde. An der Gründung von Mirovice hatten deutsche SiedlerInnen entscheidenden Anteil und ihre deutsch-tschechischen Prägung behielt die Stadt bis zu den Hussitenkriegen.

Auf eine künstliche Anlage verweist der akkurat bemessene, regelmäßige, weiträumige, vierseitige Marktplatz. Die relativ große Fläche des Hauptplatzes, typisch für alle Städte und Städtchen, die an wichtigen Handelswegen liegen, geht auf den damaligen Zweck für den regen Handelsverkehr zurück. Hier konzentrierte sich das gesamte städtische Leben. Die durchziehenden und ortsansässigen Händlern und Handwerkern boten hier ihre Waren und Dienste feil.
Mirovice wurde wahrscheinlich nie befestigt. Stadttore und Befestigungen waren ein Vorrecht der Königsstädte und nicht von kleinen Städtchen, wie es Mirovice stets war. So war es in späteren Kriegszeiten, besonders im Dreißigjährigen Krieg, um so verwundbarer.

Ein bedeutender Markstein der Geschichte waren die Jahre um 1540, als die Stadtbücher eingeführt wurden und Mirovice das Recht zur Führung eines Stadtwappens erhielt. Das Städtchen erhielt so das Braurecht mit eigener Brauerei und das Recht zur Erhebung von Zöllen und Mauten. In dieser Zeit war ein reger Zuzug zu verzeichnen, besonders von Handwerkern, die sich in Zünften zusammenschlossen und von der Obrigkeit eine Reihe neuer Privilegien, Freiheiten und Rechte erhielten. Die Zünfte bündelten und regulierten alle gewerblichen Tätigkeiten. Neben zahlreichen Handwerken und dem Handel blieb die Landwirtschaft ein wichtiger Beschäftigungssektor.

Die Stadt konnte sich auch eines beträchtlichen Bildungsniveaus rühmen. Die Mehrzahl der Einwohner war dank einer Schule, die in Mirovice seit jeher bestand, des Lesens und Schreibens mächtig. Vor der Schlacht am Weißen Berg wurden in den städtischen Schulen Absolventen der Prager Universität als Rektoren und Schulmeister eingesetzt. Die vielversprechende Entwicklung von Mirovice dauerte bis 1584.

Die umwälzenden Ereignisse im Zusammenhang mit der Schlacht am Weißen Berg und die nachfolgenden langjährigen Kriegswirren verhinderten nicht nur die weitere Entwicklung der Stadt, sondern führten sie beinahe an den Rand der Zerstörung. Die häufigen Truppenaufmärsche auf der wichtigen Verbindungsroute Praha - Tábor führten dazu, dass ein Großteil der Gebäude niederbrannte, verwüstet oder verlassen wurde. Erst Ende des 17. Jahrhunderts erlaubte die verbesserte wirtschaftliche Situation einen Zuzug neuer EinwohnerInnen, die Reparatur und den Umbau zerstörter Häuser und den Bau neuer Gebäude. Fast bis zum Ende des Jahrhunderts dauerte die Beseitigung der Kriegsschäden und so waren fast 100 Jahre in vielerlei Hinsicht für den Aufschwung und die Entwicklung des Städtchens unwiederbringlich verloren.

Mirovice

Vznik a založení Mirovic nelze přesně časově určit, jako u většiny českých měst a osad. Archeologický průzkum však bezpečně prokázal osídlení okolního území od doby prvních Slovanů v kraji až do konce 12. století. Výhodná poloha na důležité obchodní stezce, u mělkého brodu říčky, s mocnou záštitou nedalekého knížecí hradu, dala vzniknout osadě, později nazývané Mirovičky. Založení Mirovic se uskutečnilo za výrazné pomoci německých kolonistů a tento česko-německý charakter mělo město až do husitských válek.  

Na umělé založení ukazuje přesně vyměřený, pravidelný, prostorný, čtverhranný rynek. Poměrně velká plocha náměstí, typická pro všechna města a městečka, ležící na živých obchodních stezkách, byla dána tehdejší potřebou  čilého obchodního ruchu. Zde se soustřeďoval městský život. Procházející, projíždějící i místní obchodníci a řemeslníci tu nabízeli své zboží i služby.  
Mirovice zřejmě nebyly nikdy opevněny. Městské brány a opevnění bývalo výsadou královských měst a nikoli městeček, jakým Mirovice vždycky byly. Tím se staly zranitelnější v pozdějších válečných letech, zejména ve třicetileté válce.  

Významným mezníkem v historii byla léta kolem roku 1540, kdy byly založeny městské knihy a Mirovice získaly právo užívat městský znak. Městečko také získalo právo vařit pivo ve vlastním pivovaru a také právo k vybírání cel a mýt. V té době zaznamenalo silný příliv přistěhovalců, především řemeslníků, kteří se začali sdružovat do cechů a získávali od vrchnosti řadu nových výsad, svobod a práv. Cechy nejen sdružovaly, ale i regulovaly živnostenské podnikání. Vedle četných řemesel a obchodu zůstávalo významnou složkou zaměstnání obyvatelstva zemědělství.

Město se mohlo pochlubit i značnou úrovní vzdělanosti. Většina obyvatel uměla číst a psát zásluhou školy, kterou měly Mirovice od nepaměti. V Předbělohorské době byly na městské školy dosazování za rektory či školní mistry absolventi pražské univerzity. Slibný rozvoj Mirovic trval a ž do roku 1584.  

Převratné události, související s bitvou na Bílé hoře a po něm následující dlouholeté válečné útrapy nejen znemožnily další rozvoj Mirovic, ale přivedly je skoro na okraj zkázy. Časté pochody vojsk na důležité cestě Praha – Tábor způsobily, že většina domů byla vypálena, zpustošena nebo opuštěna. Až ke konci 17. století dovolila zlepšená hospodářská situace příchod nových obyvatel, opravy a přestavby zničených domů a stavby nových. Skoro do konce století byly napravovány škody způsobené válkou a tak téměř 100 let bylo v mnohém ohledu ve vývoji a rozvoji městečka nenávratně ztraceno.   

Adresse des Rathauses • Adresa radnice

  • Mirovice 
  •  
  • Masarykovo nám. 38 
  • 398 06  
  •  
  • Südböhmen / Jihočeský kraj
Rendert Time: 0,319 Sek. | Speicherverbrauch: 2,42 MB / 2,76 MB