Partner • Partneři

logo
logo
logo
logo Imagemap K und B Imagemap K und B
logo
logo
logo
logo
logo
logo
logo

CeBB aktuell • CeBB aktuálně

12. September 2018

Schulsysteme in Bayern und Tschechien beim 105. Stammtisch beleuchtet

Der Schulbeginn in Bayern und Tschechien: Idealer Zeitpunkt, sich beim 105. deutsch-tschechischen Stammtisch am vergangenen Mittwoch, 05.09.2018 in der Pizzeria La Strada in Schönsee mit den unterschiedlichen Schulsystemen in Bayern und Tschechien zu befassen.
Mit Maria Pfistermeister, Rektorin der Schönseer Grundschule und Mgr. Mirka Šebestová, Deutschlehrerin und frühere Konrektorin an der Schule in der Partnerstadt Poběžovice (Ronsperg), hatten die Organisatorinnen des monatlichen CeBB-Stammtischs, Marie Eliášová, Europäische Freiwillige, Silvie Burešová und Christina Bodensteiner als Praktikantinnen, zwei Expertinnen eingeladen, die das Thema aus den länderspezifischen Blickwinkeln beleuchteten.  Sie waren sich einig, dass sich das Schulsystem in den letzten 20 Jahren auf beiden Seiten stark veränderte. Neben vielen positiven Aspekten kosteten die Umbrüche und Revisionen sehr viel Energie. Nicht zu leugnen ist, dass die Kinder heute mit schlechterem Durchschnitt an weiterführende Schulen kommen und die Prüfungen leichter geworden sind.  

Die am Tisch aufliegende Grafik des bayerischen Schulsystems veranschaulichte die Gliederung. Die beiden sehr erfahrenen Pädagoginnen beleuchteten die Unterschiede zwischen dem tschechischen und dem bayerischen Schulsystem. In Bayern müssen sich die Schüler / Eltern nach der 4. Klasse entscheiden, schon zwei Jahre früher als in Tschechien, ob es in die Realschule oder aufs Gymnasium geht. Der Druck auf die bayerischen Schüler ist am Ende der Grundschulzeit enorm. Die Weichenstellung Richtung Gymnasium geht im Nachbarland dreistufig: Nach der 5., der 7. oder der 9. Klasse. Eine mit der Realschule direkt vergleichbare Schulart gibt es in Tschechien nicht.  Insbesondere bei der Durchlässigkeit hinkt nach Meinung von Mirka Šebestová das tschechische Schulsystem hinterher. Aus den partnerschaftlichen Kontakten mit der Grundschule Schönsee, den Mittelschulen Neunburg v.W. und Oberviechtach kennt sie das Innenleben unserer Schulen sehr gut. Ihr Eindruck ist, dass die Umsetzung des Lehrplans auf bayerischer Seite besser funktioniert. Auch haben die Schulen in Tschechien mit der Aufgabe, selbst die Lehrer einstellen und aus ihrem Budget bezahlen zu müssen, eine immense Belastung. "Leider musste Deutsch in Tschechien Englisch als erster Fremdsprache weichen" bedauerte die engagierte Deutschlehrerin.  

Eingangs diskutierte der Stammtisch die Thematik der Inklusion mit eher negativen Erfahrungen an den Schulen. Als eine gute Lösung in Bayern schätzt Mirka Šebestová die Förderschulen ein, die Schülern, die sich schwer tun, besondere Unterstützung anbieten. Deutliche Unterschiede gibt es bei den praxisorientierten Schulen und in der Berufsausbildung. Dem deutschen dualen System mit Berufsschule und Berufsausbildung im Betrieb steht in Tschechien die rein schulische Berufsausbildung gegenüber. Besonders deutsche, in Tschechien angesiedelte Firmen, machen seit Jahren Druck, auf das duale System umzustellen.  

In beiden Ländern wird versucht, den Schülerinnen und Schülern neben dem Regelunterricht in Wahlfächern, vor allem im musischen und sportlichen Bereich,  das Spektrum zu erweitern. In Realschulen in der Oberpfalz wird das Wahlpflichtfach Tschechisch mit Erfolg angeboten. Mit den Kunstgrundschulen bietet das Nachbarland ein von den Kommunen getragenes freiwilliges Angebot in den Sparten Musik, Kunst, Tanz, Theater, Fotografie und weiteren Schwerpunkten, das weit über die Musikschulen auf bayerischer Seite hinausgeht.  Gegen Ende des offiziellen Teils diskutierte der Stammtisch noch intensiv schulpolitische Themen.  Die Unterschiede in der Ausbildung der Lehrer, die Chancen, nach dem Studium unterzukommen, die Bezahlung, die Verbeamtung oder der Notnagel befristete Verträge waren Punkte, die in beiden Ländern äußerst unterschiedlich sind. In Tschechien gibt es wegen der Lehrerbezüge am unteren Ende der Gehaltsskala von Berufsgruppen mit Hochschulabschluss regelrecht eine Flucht aus dem Lehrerberuf.  Der nächste Stammtisch am 10. Oktober im Restaurant in Rybník wird sich mit dem Thema „Bier trifft pivo“ befassen.  

Das tschechische Schulsystem
Wie in Deutschland geht es mit 6 Jahren in die Schule. Regelschule ist die Základní škola (ZŠ), die in einem Haus die neunjährige Schulzeit in zwei Abschnitten abdeckt: Die Primarstufe für die Klassen 1 bis 5 (Alter 6-11 Jahre) und die Sekundarstufe mit den Klassen 6 bis 9 (Alter 12-15 Jahre).

Das Überwechseln ins Gymnasium ist in der 5., 7. oder 9. Klasse bei bestandener Aufnahmeprüfung möglich. Das Zeugnis nach 9 Jahren auf der ZŠ öffnet den Weg in die Střední odborná škola (SOŠ), eine Fachoberschule mit Zweigen für Wirtschaft, Technik, Bauwesen, Krankenschwesterausbildung, etc., die nach 3 Jahren mit dem Facharbeiterbrief und nach 4 Jahren mit dem Abitur abschließt.

Der andere weiterführende Schulzweig heißt Střední odborné učiliště (SOU), eine Berufsschule mit 2 – 3 Jahren, an deren Ende die Gesellenprüfung steht. Wer die anschließende Aufbaustufe wählt, kann anschließend an der Fachoberschule (SOŠ) studieren. Eine weitere Ausbildungsvariante ist das Konzervatoř (Konservatorium), das nach 4-jähriger Ausbildung in den Fächern Musik/Tanz/Gesang mit Abitur oder Absolutorium endet.

In Tschechien gibt es zwei Arten von Hochschulen: Erstens die VOŠ (Fachhochschule). Absolventen sind Diplomovaný specialista (Diplomierter Spezialist), ein in Deutschland unbekannter Abschluss. Zweitens die Universität, an der wie in Deutschland der Bachelor (Bc.) oder der Magister (Master) erworben werden kann.

12. září 2018

Školní systémy v Česku a Bavorsku objasněny při 105. štamtišu

Zahájení školního roku v Česku a Bavorsku: Ideální doba se zabývat při 105. česko-německém štamtišu minulou středu 5. 9. 2018 v Pizzerii La Strada v Schönsee rozdílnými školními systémy v Česku a Bavorsku.
S Marií Pfistemeister, ředitelkou Základní školy v Schönsee a Mgr. Mirkou Šebestovou, učitelkou němčiny a dřívější zástupkyní ředitelky školy v partnerském městě Poběžovice pozvaly organizátorky měsíčního štamtišu CeBB, Marie Eliášová, evropská dobrovolnice, Silvie Burešová a Christina Bodensteiner jako praktikantky dvě expertky, které osvětlily dané téma ze specifického úhlu pohledu obou zemí. Shodly se v tom, že školní systém se za posledních 20 let na obou stranách výrazně změnil. Vedle mnoha pozitivních aspektů stály přelomové změny a revize velmi mnoho energie. Nelze popřít, že děti dnes přicházejí na pokračující další školy s horším průměrem a zkoušky se staly snazšími.

Grafika bavorského školního systému, ležící na stole, znázornila členění. Obě zkušené pedagožky objasnily rozdíly mezi českým a bavorským školním systémem. V Bavorsku se musí žáci / rodiče po 4. třídě rozhodnout, již dva roky dříve než v Česku, jestli půjdou na reálnou školu, nebo na gymnázium. Tlak na bavorské žáky je na konci základního školního období enormní. Orientace na gymnázium probíhá v sousední zemi třístupňově: po 5., 7. nebo 9. třídě. Typ školy, přímo srovnatelný s reálnou školou, v Česku neexistuje. Zejména v propustnosti český systém dle mínění Mirky Šebestové pokulhává. Z partnerských kontaktů se Základní školou v Schönsee, středními školami Neunburg v.W. a Oberviechtach zná vnitřní život našich škol velmi dobře. Má dojem, že realizace výukového plánu funguje na bavorské straně lépe. Školy v Česku mají také nesmírnou zátěž tím, že učitele musí samy zaměstnat a platit ze svého rozpočtu. "Bohužel musela v Česku němčina, jako první cizí jazyk, ustoupit angličtině", litovala angažovaná učitelka němčiny.

Na úvod diskutoval štamtiš tématiku inkluze se spíše negativními zkušenostmi na školách. Jako dobré řešení v Bavorsku hodnotí Mirka Šebestová podpůrné školy, které zaostávajícím žákům nabízí zvláštní podporu. Zřetelné rozdíly existují u škol, orientovaných na praxi a 
v přípravě na povolání. Proti německému duálnímu systému s odbornou (učňovskou) školou a odborným vzděláváním v podniku stojí v Česku čistě školní příprava na povolání. Zejména německé firmy, usídlené v Česku již léta tlačí na to, aby se i zde přešlo na duální systém.

V obou zemích existuje snaha vedle regulérní výuky rozšířit žákům a žákyním obzor ve volitelných předmětech především v umělecké a sportovní oblasti. V reálných školách v Horní Falci se s úspěchem nabízí mezi povinnými volitelnými předměty čeština. Se základními uměleckými školami poskytuje sousední země dobrovolnou nabídku v oborech hudby, umění, tance, divadla, fotografie a dalších, jejímž nositelem jsou obce, a která daleko přesahuje hudební školy na bavorské straně. Ke konci oficiální části diskutoval štamtiš ještě intenzivně školně politická témata. Rozdíly ve vzdělávání učitelů, šance na umístění po studiu, odměňování, přechod do úřednického stavu, nebo nouzové smlouvy na omezenou dobu, byly body, které jsou v obou zemích nanejvýš rozdílné. 

Bavorský školní systém
Škola začíná jako v Česku v 6 letech. Prvním stupněm je v Německu základní škola se 4 ročníkovými stupni. Ve výjimečných případech, výukových potíží, nebo postižení, existuje možnost podpůrné školy, nebo školy pro nemocné. Po prvním stupni je možné rozhodnout se mezi 3 druhy škol. Na gymnáziu lze po 9 letech absolvovat s maturitou. Střední škola končí po 5 nebo 6 letech. Kromě toho existují reálné a hospodářské školy se specializovanými předměty jako ekonomie, matematika, cizí jazyky, nebo umění. Tam končí výuka v 10. třídě s tzv. středním ukončením školy. V Česku jsou tyto spojeny v primárním stupni. Poté může být navštěvována Berufsfachschule, srovnatelná s českým Středním odborným učilištěm (SOU), speciálně po možném, nebo absolvujícím vzdělávání. Vzdělávání končí například tovaryšskou zkouškou. Střední ukončení školy opravňuje k přechodu na vyšší odbornou školu nebo vyšší odborné učiliště, které po 2 až 3 letech končí odbornou maturitou. Tato opravňuje ke studiu na vysoké škole, nikoliv však na univerzitě, kterou je možné navštěvovat jen po maturitě na gymnáziu. Na obou druzích vysoké školy může být dosažen bakalář, nebo magistr. Speciální formy škol jako odborná akademie nebo odborná škola jsou určeny pro vzdělávání ve speciálních uměleckých a profesních oborech. Zde je možno získat střední ukončení školy jakož i odbornou maturitu po max. 4 letech.

Fotogalerie • Fotogalerie

 |
 |
 |
 |
Rendert Time: 0,047 Sek. | Speicherverbrauch: 1,81 MB / 1,95 MB