Zámecké divadlo v Českém Krumlově

Zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově stojí na V. nádvoří zámku Český Krumlov za hradním příkopem v blízkosti západního zámeckého křídla, se kterým je spojeno tzv. Plášťovým mostem s krytou spojovací chodbou vedoucí z Maškarního sálu do knížecí lóže zámeckého divadla. První nepřímé zprávy o počátcích divadelní kultury na zámku v Českém Krumlově pocházejí z konce 15. století. Ke skutečnému rozkvětu divadelního života pak došlo za vlády Viléma a Petra Voka z Rožmberka v 2. polovině 16. století. V roce 1675 nechal kníže Jan Kristián I. z Eggenberku vybudovat divadelní scénu v tzv. Jelením sále krumlovského zámku, avšak již v letech 1680 – 1682 dal postavit novou samostatnou divadelní budovu na V. nádvoří, tedy v místech, kde stojí dodnes zachované divadlo. V letech 1765 – 1766 byla Josefem Adamem ze Schwarzenberku tato budova upravena, vybavena novým zařízením a dekoracemi. Unikátní techniku na výměnu kulis a ostatních dekorací zhotovil vídeňský tesař Lorenz Makh, nástěnné malby, dekorace stropu, opona a kulisy byly vytvořeny rovněž vídeňskými malíři – Hans Wetschel a Leo Märkl. Barokní divadlo na zámku v Českém Krumlově reprezentuje vyspělou barokní scénu. Původní divadelní fond je dochován jak v předmětných reáliích – budova, hlediště, orchestřiště, jeviště, jevištní technika (tzv. mašinerie), dekorace, kostýmy, rekvisity, osvětlovací technika, hasicí prostředky atd., tak i v bohaté archívní dokumentaci – libreta, scénáře, texty, partitury, notový materiál, inventáře, účty, ikonografický materiál a jiné informace o divadelním životě 17. – 19. století. S krumlovským barokním divadlem je srovnatelné pouze švédské královské divadlo v Drottningholmu u Stockholmu z roku 1766, které se rovněž dochovalo i se svým technickým zařízením, jehož dekorace jsou ovšem až ze 70. let 18. století a vykazují již klasicistní rysy. Krumlovské dekorace naproti tomu vycházejí ze stylu ilusivního evropského baroka, jehož nejvýznamnějším představitelem byl italský scénograf a vídeňský dvorní divadelní architekt Giuseppe Galli – Bibiena. Dispozice budovy zámeckého divadla: Krumlovské zámecké divadlo je samostatná zděná budova na obdélném půdorysu, dosud dochovaná v původním stavu, zevně se uplatňující jako hladká kubická hmota, pročleněná hlavně vstupními dveřními otvory v přízemí a sdruženými okny ve dvou výškových úrovních. Hlavním vstupem se vchází do malé předsíně, z níž vede několik schodů do vlastního hlediště. Po pravé straně předsíně je malá místnost, dříve šatna, dnes je v ní umístěno technické zázemí s elektroinstalací. V přízemí je situováno hlediště (Hlediště zámeckého divadla) s hlavním i bočním vstupem, orchestřiště, jeviště (Jeviště zámeckého divadla) a v jihovýchodním rohu hlediště točité schody na balkon. Větší část přízemí zabírá jeviště se dvěma šatnami. Z jeviště je dvěma dřevěnými schodišti umožněn přístup na ochoz v úrovni prvního patra a jedno dřevěné schodiště zpřístupňuje chodbu vedoucí podél severní obvodové zdi prvního patra do knížecí lóže. V západním čele jeviště je provozní vstup do divadla. První patro tvoří opět prostor jeviště s ochozem, ze kterého je několika dřevěnými schody přístupné provaziště, dále prostor hlediště se dvěma postranními balkóny a knížecí lóží v čele. Přístup do knížecí lóže je jednak z obou balkónů, hlavní přístup je ze zadní chodby, která navazuje na spojovací chodbu Plášťového mostu. Podél severní obvodové zdi divadla vede úzká chodba spojující přízemí jeviště s chodbou za knížecí lóží. Přízemí hlediště a balkon spojuje dřevěné točité schodiště. Provaziště zabírá prostor nad celou plochou jeviště. Ve zbývající části prostoru je konstrukce stropu nad hledištěm. Krov tvoří dvě podélné sedlové střechy se středním úžlabím. Úžlabí bylo v pozdějších letech zakryto, neboť navátý sníh a déšť způsobovaly časté poruchy krytiny a do objektu zatékalo. Jižní část krovu prochází krytá chodba, spojující přes Plášťový most zámek se zámeckou zahradou. Na východním konci objektu je schodiště spojující tuto krytou chodbu s chodbou v prvním patře Plášťového mostu, a tím i s divadlem. Přístup do krovu je dvěma schodišti z provaziště. Krov divadla je propojen dvěma dveřmi ve štítové zdi s krovem tzv. Renesančního domu (Zámek č. p. 177 – tzv. Renesanční dům).