Zámek Český Rudolec

Z roku 1351 pochází první písemná zmínka o zámku. Zápis uvádí, že jistý Pešík, Vladyka z Rudolce koupil od svého mladšího bratra díl tvrze v Rudolci. Roku 1466 kupuje Rudolec Václav z Mařejže a jeho rod (Vladykové z Hodic a z Osečan) drží panství až do roku 1630. Ve všech těchto smlouvách je v Rudolci uváděna vodní tvrz. Roku 1630 koupil statek se zámkem císařský hejtman Ferrante Coquito. Následuje  střídání majitelů bez detailnějších popisů zámku. 

Roku 1741 umírá majitelka Marie Terezie Trautsohnová, je proveden první známý inventář majetku a popis zámku: Pokoj pro hosty s nizozemskými čalouny, další pokoj, jídelna – dříve ložnice – červené damaškové čalouny, pokoj kněžny s krbem, kabinet, chodba, další 3 pokoje, pokoj paní, komora, důstojnický pokoj, lékarna, kuchyně, přípravna. Po smrti další majitelky – Marie Kateřiny Stettnerové (1795) byla v inventáři již oranžerie a kaple na zahradě. Následuje velice rychlý sled střídání majitelů. Za zmínku stojí např. rod Daunů (1791 – 1801), nebo rod Colloredo – Mansfeldů (1808 – 1810).

V 19. a 20. století měl zámek romantickou podobu, která byla chloubou majitele i obce. Krásné zahrady i parky se staly zázemím k odpočinku a relaxaci. Podoba zámku si vysloužila svoji přezdívku Malá Hluboká.

Po odchodu majitele zámku v roce 1945 začíná období, které přináší téměř zkázu. Od konce roku 1945 je zámek nevyužitý a nezabezpečený. Zámek slouží jako ubytovací zařízení pro zaměstnance a případné brigádníky statku. Krajský národní výbor – odbor kultury opakovaně vyzývá k adekvátní údržbě a opravám!

Teprve rok 2010 a 2011 znamenal pro celý zámek i zámecký areál probuzení po dlouhém spánku. Společně s Občanským sdružením Paměť Rudolecka se zdařilo několik brigád, došlo k “vyčištění” budov i zámeckých parků a k provizornímu zpřístupnění zámku pro veřejnost. Velký úspěch sklidily také dnes již tradiční Rudolecké slavnosti.