Divadlo J.K. Tyla, Plzeň

Divadlo J.K.Tyla bylo postaveno v letech 1899-1902 podle návrhu arch. Antonína Belšánka nákladem 1 mil. korun. Slavnostní otevření se uskutečnilo 21. září 1902. Dokladem velkorysého přístupu radnice k projektu se stala bohatá umělecká výzdoba budovy, na níž se podíleli významní umělci, mj. Ladislav Šaloun (sousoší Opera a Drama), František Hergesell (skupiny tančících putti), Stanislav Sucharda (cviklové figury Osud a Hrdinství), Antonín Procházka (cvikové figury Láska a Žárlivost), Antonín Rous (medailony na levé části fasád), Vilém Amort (medailony na pravé části fasád a dekorativně sochařské práce v hledišti – společně s Ot. Walterem), Antonín Popp (karyatidy proscéniových lóží), Augustin Němejc (hlavní opona), Josef Mandl a František Urban (obrazy ve foyeru, nástropní malba). Autorem projektu rekonstrukce a přístavby Velkého divadla v letech 1981-85 byl architekt Pavel Němeček.

I vnitřek divadla je zařízen bohatě a vkusně. Na čelních stěnách ve foyer v prvním pořadí jsou rozměrné olejové alegorie Pohádka a Pověst od akad. malíře Josefa Mandla, na stropě alegorické komposice divadelních oborů Tragedie, Hudby, Tance a Činohry a osm rohových figur od akad. malíře Frant. Urbana. Na čestném místě jsou postaveny busty Josefa Kajetána Tyla a divadelních ředitelů Pavla Švandy ze Semčic, Vendelína Budila a Zdeňka Hofbauera.

Hlediště pojme asi 1100 diváků. Stropní malby je dílem Frant. Frolicha, kovová výzdoba je od Vojtěcha Šípa. Na ostatní výzdobě se podíleli Ant. Popp a Karel Vítězslav Mašek. Výtvarným klenotem jeviště je jeho hlavní opona komponovaná na námět “Plzeň vítá umění na prahu nového divadla”, vytvořil ji plzeňský ak. malíř Augustin Němejc. Budova Velkého divadla je řazená mezi kulturní památky první kategorie a na jeho prknech se vystřídalo mnoho divadelních legend.