Kaplice
Město Kaplice leží na řece Malši při severozápadním okraji Novohradských hor. Nachází se asi 29 km jižně od Českých Budějovic a asi 17 km jihovýchodně od Českého Krumlova. Na kaplickém náměstí zůstalo zachováno několik staveb z období renesance, z nichž nejhodnotnější je radnice s hranolovou věží z roku 1555, naposledy přestavovaná v roce 1839. Na místě staršího raně gotického chrámu ze 13. století, který byl zničen požárem v roce 1507, byl znovu vystavěn děkanský kostel svatého Petra a Pavla. Pozdně gotická dvoulodní stavba je sklenuta na tři střední pilíře síťovou klenbou. Zařízení kostela je pseudogotické.
V těsném sousedství kostela svatého Petra a Pavla stojí tzv. Český kostel, též kostel svatého Floriana, z doby kolem roku 1500. Byl založen na místě starší kaple. Jednolodní kostel má pětiboce uzavřený presbytář a je sklenut síťovou klenbou. Je vybaven hodnotným barokním zařízením z přelomu 17. a 18. století. Nedaleko nádraží je památník obětem “vlaku smrti”, který tudy projížděl s vězni z koncentračních táborů v lednu 1945. Z kulturních zařízení mají občané k dispozici: Městskou knihovnu, Kulturní dům, Kino a Historickou expozici Kaplicka. V okolí města stojí za návštěvu hrad Louzek a hrad Pořešín.
Historie
První písemná zmínka o Kaplici je z roku 1257. Město se rozkládá v malebné krajině při říčce Malši na úpatí Novohradských hor. Vzniklo v raném středověku jako trhová ves na důležité obchodní stezce, která spojovala Horní Rakousko s jižními Čechami. Stezka, po níž se hlavně dopravovala sůl, měla pro kupce důležitá zastávková místa v rakouském Cáhlově (Freistadtu) a Kaplici, a proto byla nazývána cáhlovskou nebo též kaplickou. Z výhodné polohy na stezce Kaplice těžila a záhy se z malé osady začala měnit v cílevědomě budované městečko.
Český název města je obvykle spojován s mariánskou kaplí, která stávala v místech dnešního kostela sv. Floriána. První písemná zpráva o Kaplici pochází z roku 1257 a z ní se dozvídáme o existenci farního kostela pod patronátním právem milevského kláštera. Půdorys vznikajícího městečka na vyvýšenině nad levým břehem Malše ukazuje na promyšlený kolonizační projekt. Od obdélníkového náměstí v blízkosti kostela se odvíjí pravoúhlá obvodová uliční síť, jejíž pravidelnost je omezena pouze na severní straně tokem řeky. Prvotní kolonizační proud z vnitrozemí byl později překryt vnější kolonizací, a tím se vysvětluje i prolnutí českého a německého živlu ve městě.
V písemných pramenech z 1. poloviny 14. století se Kaplice několikrát uvádí jako městečko, avšak městské právo jí bylo propůjčeno až v roce 1382. V pozdějších dobách bylo několikrát obnovováno novými vrchnostmi. Kaplice jako poddanské město byla součástí panství pořešínského, později přešla pod panství novohradské. Roku 1434 si přivlastnil Pořešín i Kaplici Oldřich II. z Rožmberka. Po vymření Rožmberků zdědili statky Švamberkové, po nich přešel majetek do rukou vítěze bělohorského, císařského vojevůdce Karla Bonaventury Buquoye. Město získalo řadu výsad, které příznivě ovlivňovaly jeho hospodářský rozvoj. Ten však byl v minulosti mnohokrát vážně narušen. Kaplice se nevyhnula takovým katastrofám, jako byly časté požáry a plenění v neklidných válečných dobách, zejména za husitských nepokojů a během třicetileté války. O životaschopnosti města svědčí to, že jeho obyvatelé dovedli vždy následky katastrof překonat. V letech 1771 až 1775 působil v Kaplici farář Ferdinand Kindermann, osvícenecky orientovaný pedagog a později litoměřický biskup, který zde vybudoval vzornou školu, jejíž pověst záhy přesáhla hranice Čech. Po zrušení poddanství a odstranění vrchnostenského systému v polovině 19. stol. se město stalo podle nového administrativního členění sídlem politického i soudního okresu. Přes mnohé následující reorganizace a politické zvraty zůstalo okresním městem až do roku 1960. Ačkoliv byla Kaplice správním střediskem rozsáhlého územního celku na jihu Čech, k němuž patřilo Vyšebrodsko a Novohradsko, zůstávala nadále městem venkovského charakteru bez většího ekonomického zázemí. V roce 1869 měla 2.252 obyvatel a do roku 1921 se tento stav takřka nezměnil. Tehdy jich bylo ve městě napočítáno jen o osm více.
V témže roce měla Kaplice 361 domů. Vzhledem k delší stagnaci a malému počtu obyvatel byla vedena po určitou dobu jako městys. Statut města jí byl udělen teprve 9. července 1936. V roce 1953 byla ve městě zřízena jedenáctiletá střední škola (dnešní gymnázium) a o tři roky později z ní odcházeli první maturanti. Tak byl položen základ střednímu školství v Kaplici. Po přechodné existenci střední zemědělské technické školy přibyla koncem šedesátých let střední ekonomická škola, nynější obchodní akademie. Zároveň ve městě zakotvilo učňovské školství.
Hospodářství
Ve městě působí tyto firmy: Lesostavby Třeboň, a.s. – stavební firma. ENGEL strojírenská spol.s.r.o. – montáž rozvodových skříní pro vstřikovací stroje, průmyslová automatizace a transportní technika, výroba ocelových konstrukcí pro vstřikovací stroje. AGROSLUŽBY KAPLICE, a.s. – skladování obilovin a řepky, sklizňové práce, lisování řepky, chemická ochrana a výživa rostlin, výkrm a prodej brojlerových kuřat. Zámečnictví František Sysel – soustružnická výroba, zámečnické práce. Stanislav Dvořák – Truhlářství – zakázková výroba nábytku.
