Das europäische Grüne Band im Oberpfälzer Wald und Böhmischen Wald

Od Železné opony k Zelenému pásu
V délce přes 12.500 km rozřízla Železná opona Evropu na dobu od 2. světové války do roku 1989 a uzavřela socialistické státy na Východě od demokracií na Západě. Zčásti kopírovala Železná opona starší hranice, zčásti vznikly hranice nové, které rozdělily města, vesnice a rodiny. Vznikla zařízení k hlídání hranic na obou stranách hranice, přičemž “hraniční pásmo” s členitými, za sebou řazenými zábranami zejména na východní straně často sahalo několik kilometrů daleko do vnitrozemí. Stovkám utečenců a pohraničníků se hraniční pásmo stalo osudem. Některé tragické osudy jsou dokumentovány na bývalé pohraniční strážní věži na hoře Rabenberg / Havran u Tachova. Přes 40 let ležely regiony na obou stranách Železné opony na okraji, život a hospodaření byly v důsledku hranice omezeny, hranice byla spojována se strachem.

Po pádu Železné opony vznikla z iniciativy ochránců přírody na česko-německé hranici koncepce Evropského Zeleného pásu. Z hraničního, kdysi rozdělujícího pásma měla vzniknout nová linie života napříč Evropou.

Tři pilíře Zeleného pásu: ochrana přírody, historie a perspektivy do budoucnosti.
Zelený pás tvoří společnou evropskou střechu nad pohraničními regiony, které sjednocuje osud polohy na hranici u bývalé Železné opony. Společně hledají perspektivy budoucnosti na základě udržení a péče o přírodní a kulturní dědictví a trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu.

Vynucený ústup člověka z krajiny vedl k tomu, že rostliny a druhy zvířat, které se staly na jiných místech vzácnými, zde našly životní prostor. Svědectví dřívějšího zacházení člověka s krajinou – ať již v zemědělství, ve vybavení sídlišť nebo pohraniční zařízení – zůstaly zachovány. Ony vtiskly krajině zcela vlastní charakter a zvou ke vzpomínání a poučení.
V neposlední řadě vzniklo uprostřed v hustě osídlené industrializované Evropě pásmo země s pozoruhodnou hodnotou volného času a  rozvojových potenciálů cestovního ruchu jako nezamýšlený vedlejší efekt nelidskosti. Zelený pás spojuje těžiště (1) ochrany přírody a biodiverzity, (2) kultury a historie jakož i (3) využívání volného času a trvale udržitelný rozvoj.

Jedinečné přírodní a kulturní dědictví
Bohatství druhů a rozmanitost biotopů podél Zeleného pásu na straně jedné, historický význam Železné opony a jejího překonání na straně druhé tvoří jedinečnost přírodního a kulturního dědictví Zeleného pásu. Z iniciativy spolku BUND, spolkové země Durynsko a Německé kulturní rady má být Zelený pás zapsán na zkušební listinu spolku pro světové dědictví UNESCO – a sice v obou kategoriích “Světové kulturní dědictví” a “Světové přírodní dědictví”. Studie proveditelnosti “Světové dědictví Zelený pás”, zpracovaná z pověření Spolkového úřadu pro ochranu přírody tvoří základ pro proceduru žádosti. Smíšená místa světového dědictví jsou dosud vzácná – v Evropě neexistuje ani jediné.

“Ochrana využíváním”
Slogan “Ochrana využíváním” charakterizuje základní myšlenku Zeleného pásu: Ochrana přírodního a kulturního dědictví může být zajištěna jen tehdy, když lidé mají v regionu dostatečné perspektivy budoucnosti. Pěší turistika, cyklistika, outdoortourismus, poznávání vlastní země jsou v Německu jakož i v Česku v trendu nikoliv teprve od pandemie. Současně stoupá tlak na krajinu Zeleného pásu. I když počty návštěvníků v Hornofalckém a Českém lese se zdají být ještě schopné růstu, existují již teď místa s vysokou frekvencí návštěvníků a potřebou doplňkové infrastruktury. Rovněž potřeba výroby energie – třeba využitím větrných elektráren v okrese Tirschenreuth – nastolují otázky, jak mohou být rozdílné nároky uspokojeny. Třípilířový model Zeleného pásu umožňuje výměnu názorů mezi aktéry z různých oblastí a států. Zelený pás však nemá žádný statut ochrany a není spojen s vykazováním nových oblastí ochrany přírody.

Uzavření mezery Horní Falc – Česko
Bavorská rada ministrů již v roce 2017 rozhodla o uzavření mezery v Zeleném pásu podél hranice s Českem. Vláda Horní Falce a vláda Plzeňského kraje zadávají v návaznosti na to “Studii proveditelnosti Zelený pás Horní Falc – Česko” a komplementární studii “Přeshraniční koncepce ochrany přírody Českého lesa a Horní Falce”. U vlády Horní Falce bylo zřízeno projektové místo na částečný úvazek na podporu realizace pilíře 1 “Ochrana přírody, biodiverzita”. Centrum Bavaria Bohemia zpracovává v rámci projektu “Informační, poradenské a centrum s vytvářením sítě Zelený pás u Centra Bavaria Bohemia”, dotovaného Bavorským ministerstvem domoviny, pilíře 2 “Dějiny, historická kulturní krajina” a 3 “Šetrný cestovní ruch, venkovský rozvoj”. “Rozhodující pro úspěch Zeleného pásu bude angažování lokálních iniciativ – jejich informování a motivování je důležitou součástí projektu”, říká vedoucí CeBB Dr. Veronika Hofinger.

1. den Zeleného pásu dne 4. června ve Stadlern
Zájemci se mohou informovat dne 4. června 2022 v rámci Dne Zeleného pásu v obci Stadlern o iniciativách v Zeleném pásu a užít si příklady jedinečného přírodního a kulturního dědictví ve formě pěších toulek s průvodcem, předvádění historických řemesel, které je možné si zkusit, nebo kulinárních nabídek. Další informace na www.bbkult.net.